Kopírování článků je povoleno - Копирование статей разрешено - Copying of articles is permitted - Kopieren von Artikeln ist erlaubt

Březen 2014

Mladiství touží po rychlých penězích, okrádají rodiče

25. března 2014 v 14:44 | SHX153 |  Důležité
Mnozí mladiství mezi čtrnácti až sedmnácti lety místo toho, aby si našli brigádu a přivydělali si, okrádají rodiče. A to kvůli partičkám, drogám a touze vyrovnat se za každou cenu vrstevníkům z bohatších rodin.

Ilustrační snímek

Podle psychologů se okrádání rodičů dětmi rozmáhá i díky rostoucímu počtu neúplných rodin a vysoké zadluženosti většiny domácností.
"Je jen jediné řešení, jak tomu předejít nebo to řešit. Nesmlouvavá disciplína týkající se peněz. Pak je třeba nepovolit, nenechat se citově vydírat," potvrdil Právu psycholog Jeroným Klimeš. Ví, o čem mluví. Zde je jeden případ za všechny, které řešil.
Šestnáctiletá Simona z Prahy kradla v bytě své matky, na co přišla. Elektroniku, peníze - šlo to do tisíců. Domlouvání ani příkazy nepomohly. Začala dělat dluhy, které už matka neměla z čeho platit. Do toho se dívka snažila coby rádoby samaritánka pomáhat druhým a občas matce domů přivedla na přespání bezdomovce. Matka byla zoufalá.

Stovka denně, koule místo kliky

Dívka ji vydírala, že uteče z domova. Několikrát to i udělala, ale pak se vždy vrátila a schoulená pod schody čekala, až půjde matka do práce. Zdecimovaná matka přišla do psychologické poradny.
"Nejprve jsme určili, kolik peněz bude dívka dostávat na den," vzpomíná Klimeš. Stovku na den. Částku nedostávala najednou na celý měsíc. "Je prokázáno, že asi polovina dospělých lidí nedokáže s financemi vyjít v měsíčním cyklu, když peníze dostanou najednou," dodal Klimeš.
Následoval další krok - v bytě se jasně určilo, kam dívka smí a kam ne. V obýváku například mohla být jen v určitém časovém rozpětí.
Přístup do pokoje matky byl zcela tabu. "Na dveře jsme umístili zvenčí kouli a matka nosila klíč ke svému pokoji na krku," popisuje Klimeš. Návštěvy směla dívka mít, ale v omezeném čase a pouze ve svém pokoji.

Omezení právní způsobilosti

Psycholog zároveň matce poradil, aby nechala dceři soudně omezit právní způsobilost pro nakládání s penězi. "Nebylo to nic složitého. Soud to učinil poměrně rychle. Dívka tak byla právně způsobilá pouze do 500 korun," upřesnil Klimeš.
Pokud by uzavřela například smlouvu s operátorem převyšujícím v součtu tuto částku, byla by právně neplatná. Potíž je jen v tom, že v občanském průkazu není skutečnost o omezení právní způsobilosti již uváděna, takže firma to nepozná.
"Tvrdá pravidla, z nichž matka nepolevila, přinesla úspěch," řekl Klimeš. Dívka přestala krást, začala studovat, omezení způsobilosti jí bylo po roce a půl zrušeno.
Tento případ není zdaleka ojedinělý. "Rozvedla jsem se a žila pak s druhem, který ale k mému synovi nepřilnul. V sedmnácti letech syna vyrazili z učení. Už v té době mi začal brát peníze. Chytil se partiček. Za menší krádeže kovů ho odsoudili k několika hodinám veřejně prospěšných prací. Vykašlal se na to, a tak si odseděl dva měsíce," vzpomíná šestačtyřicetiletá zdravotnice Martina z Prahy. Podle svých slov pořád odkládala tvrdší opatření.
"Doufala jsem, že se změní, vyčítala jsem si, že jsem měla být pozornější. Pořád mi peníze kradl nebo řekl, že si půjčí, že něco koupí a výhodně prodá, ale nevrátil nic," shrnula.
Po mnoha letech žena odešla od svého druha, aby se postavila na vlastní nohy. Sehnala si v Praze vlastní nájemní bydlení, zvýšila si kvalifikaci a dělá dvě práce - začíná v sedm ráno, končí kolem 21. hodiny.

Vyhodila ho až ve 24 letech

"Syn bydlel pořád u mě. Měl jen občasné nárazové práce, z nichž ho vždy vylili. Pak tvrdil, že chodí do práce, ale byla to lež, potuloval se s kumpány, noci trávil v nočních klubech," říká Martina. Synovi bylo už dvacet čtyři let.
"Začal se chovat agresivně, pak se omlouval, že jsem přece jeho maminka." Loni, když matce sebral z peněženky dalších pět tisíc, jí došla trpělivost. "Vyměnila jsem zámky u dveří. Vydíral, křičel, ať chcípnu, že mě nenávidí. Pak si přišel pro věci a později naříkal, že je nemocný, ať mu dám aspoň léky." Paní Martina mu léky dala, ale to bylo vše.
Uplynul téměř půlrok. Syn, který léta bezmezně okrádal matku, už několik měsíců pracuje v restauraci. Bydlení si také ­našel.


Zdroj: novinky.cz

PROČ POZNÁVAT SEBE?

15. března 2014 v 11:34 | SHX153 |  Důležité
1.1.Evoluce

"Lidstvo dnes prochází zásadní evoluční změnou. Tato změna je doprovázena radikální změnou našeho světonázoru - změnou naši základní představy o fungování věci. Světový názor se snaží odpovědět na dvě životně důležité otázky: "Kdo jsme?" a "Jaká je povaha vesmíru, v němž žijeme?" Naše odpovědi na tyto otázky určují kvalitu našich osobních vztahů s rodinou, přáteli, zaměstnavateli a zaměstnanci. Z širšího hlediska definují společnost. Není divu, že nově vznikající světový názor zpochybňuje mnoho mýtů, jež západní společnost považuje za pravdivé" (Tolle, Moc přítomného okamžiku, 1999, s. 13)

Kdo jsme? Odkud jsme? Přes co půjdeme? Jaký to má všechno smysl a cíl? Tyto otázky trápí člověka už počátku jeho existence, doposud však tyto odpovědi nedostal v ucelené formě.
"Mýtus, že člověk je naprosto oddělený od ostatních lidí, od přírody i vesmíru je příčinou válek, ničení životního prostředí, a všech projevů lidské nespravedlnosti. Koneckonců, který normální člověk by ubližoval druhému, kdyby si uvědomoval, že je součástí jeho samého? Duše a vědomí každého z nás jsou souměřitelné se vším, co je, protože neexistují žádné absolutní hranice mezi našim já a totalitou existence. Vědecké studie léčivé moci potvrzují, že myšlenky, postoje a úmysly jednoho člověka mohou ovlivnit fyziologii druhého. To je nemožné podle známých fyzikálních zákonů a světonázoru tradičních věd. Nicméně výzkumy dokazují opak." (Tolle, Moc přítomného okamžiku, 1999, s. 14)

Vědci prováděli experimenty, ve kterých zjistili, že výsledek experimentu je různý, pokud ho pozorujeme. To dokazuje naši schopnost ovlivňovat okolní hmotu svoji pozornosti. Dá se tedy předpokládat, že i naše pozornost se projevuje silou a má tedy hmotnou povahu.

"Tradiční věda předpokládá, že neexistuje nic, co nemůžeme měřit, testovat v laboratoři nebo vnímat našimi pěti smysly a jejich technologickým rozšířením. "Není to reálné," tvrdí vědci. A proto je veškerá realita redukována na materiální realitu. Duchovní dimenze reality jsou popírány." (Tolle, Moc přítomného okamžiku, 1999, s. 14)

A co třeba naše pocity, vzpomínky a myšlenky? Víme, že je máme, protože je vnímáme. Změřit je ale neumíme, takže je dáme do škatulky nereálné? Nebo připustíme, že to, co si představujeme a cítíme, je taky realita, jen vnitřní. Obě reality, vnější i vnitřní spolu navzájem interagují. Vnější umíme změřit a tu vnitřní můžeme jen cítit, máme z ní osobní prožitek a těžko nám někdo bude vymlouvat, že naše pocity vlastně neexistují. Pokud teda ale existují, protože si je uvědomujeme, musí i ony mít nějakou formu a konstrukci, být tvořeny hmotou, kterou vědci zatím změřit neumí. To ovšem neznamená, že tento vnitřní svět našich myšlenek, pocitů a vzpomínek nedokážeme pochopit. Právě naopak, každý by měl porozumět svým myšlenkám a pocitům, které pramení z našich vzpomínek, z naší osobnosti.

"Osvícení je nalezení naši pravé přirozenosti za hranicemi všech forem. Neschopnost uvědomit si tuto spojitost vyvolává iluzi oddělenosti od vlastního já i od okolního světa. Následkem toho vnímáme své já - vědomě či nevědomě - jako izolovaný fragment. Máme strach a jsme v konfliktu s vnitřním i vnějším světem" (Tolle, Moc přítomného okamžiku, 1999, s. 26)

"Bytí je věčný, stále přítomný Život za nesčetnými životními formami, které podléhají narození a smrti. Bytí je však také hluboko uvnitř každé formy jako její nejvnitřnější, neviditelná a nezničitelná podstata. To znamená, že vám je dostupné v každém okamžiku jako vaše nejhlubší já, jako vaše pravá přirozenost. Bytí můžete poznat jedině tehdy, když máte naprosto klidnou mysl a žijete plně a intenzivně v přítomném okamžiku." (Tolle, Moc přítomného okamžiku, 1999, s. 10)

1.2.Civilizace v krizi

"Zásadní příčinou, která přivedla lidstvo na pokraj globální ekologické katastrofy, je absence duchovna v naší civilizaci. V roce 1998 se v Moskvě konalo První veřejné čtení Deklarace práv Země a zde také zástupkyně veřejného hnutí T. Romanova vystoupila s následujícím proslovem: "Každý člověk i celá lidská společnost by si měli v dnešní době uvědomit, že naše bezduchá civilizace směřuje k rostoucímu uspokojování v zásadě přebytečných tělesných potřeb. Lidstvo se přestalo vyvíjet a ztratilo cíl svého směřování. Je nezbytné, aby se cílem každého z nás i celé společnosti stala přeměna a duchovní rozvoj. To vše se musí uskutečnit ve jménu přechodu lidstva na nový stupeň evoluce, jenž bude znamenat vývoj jedince rozumného na člověka duchovního. Tento názor podpořilo mnoho vědců, mezi nimi i profesor I. N. Janickij, který uvedl, že příčina dosavadního neúspěchu řešení ekologické problematiky tkví v naší mravnosti." (Tichoplavov, Fyzika víry, 2004, s. 17)

"Víme, že podstata života skutečně tkví v duchovním vývoji, který je osobní a úchvatný - ve vývoji, který žádná věda, filozofie ani náboženství ještě plně nevyjasnili. A právě tak víme ještě něco: víme, že jakmile jednou porozumíme tomu, co se děje, jakmile se zapojíme do tohoto naznačeného procesu a budeme maximalizovat jeho roli ve svých životech, lidská společnost udělá kvantitativní skok do úplně nového způsobu života - takového, který zrealizuje to nejlepší z našich tradic - a vytvoří kulturu, která byla vždy cílem lidských dějin" (Redfield, Celestinské proroctví, 1993, s. 9)

Abychom si mohli správně odpovědět na otázku, proč se věnovat sebepoznávání, je nezbytné popsat současný stav lidské společnosti a poté stav, ve kterém by se měla nacházet. Existují vyšší úrovně duchovní vyspělosti, ke které se lidé pomalu blíží.

1.3.Současný a budoucí stav společnosti

Současná společnost lidí se vyznačuje těmito vlastnostmi:
-Nemoci jsou běžným jevem, je jich tolik, že se nemoc považuje za normální, přitom skutečné příčiny zůstávají stále skryty, nenazírá se na ně jako na výsledek příčin integrujících rovněž naše postoje a emoce, ale jsou redukovány pouze na důsledky v úrovni fyzického těla
-Devastace všeho, přírody, planety, ostatních lidí i sebe samého
-Nechápání a neporozumění je zdrojem násilí, válek a konfliktů
-Otrokářská společnost v moderní verzi, lidé jsou nucení celé dny pracovat většinou pouze za bydlení a stravu, nezbývá čas ani energie na sebekultivaci
-Přírodní zdroje jsou v rukách velmi malého procenta lidí, zbytek má nedostatek, potírání ekologických energetických zdrojů na úkor zisku
-Technologický vývoj předběhl duchovní vývoj, tedy vnitřní zralost společnosti není připravena, kdykoliv hrozí apokalypsa
-Nefungují vztahy, jak rodinné tak pracovní, protože ten, kdo nemá dobrý vztah se sebou, nemůže ho mít ani s ostatními a tak vznikají konflikty, rozvody a války
-Existují státy, kde je obrovský kapitál a státy, kde není co jíst
-Špatně postavená ekonomika - peníze, úroky
-Většina populace nevytváří žádné hodnoty, pouze přelívají peníze
-Nejsou pokryty základní lidské potřeby (bydlení, jídlo, voda) - vznik kriminality, sociálně slabých jedinců a drogově závislých
-Výrobky se dělají nekvalitně kvůli zisku a následným prodejům, obrovská přesycenost podobných věcí
-Lidé žijí v iluzi o pravdě, nevidí svět takový jaký je
-Nechápání hlubších souvislostí toho proč jsme tady a teď
-Nechápání toho, kdo skutečně jsme, vede ke ztotožňování s fyzickým tělem a toto ztotožnění vytváří bezohlednou potřebu být a mít
-Stádovost, orientace k bezohledné autoritě

"Věda, již ve své podstatě chybí duchovno, sice zažívá bouřlivý rozvoj, ale žene lidstvo na okraj nebezpečné propasti. Vyprodukované jaderné zbraně hrozí zničením planety a využívání "mírové" energie jádra vede ke světové ekologické katastrofě. Rozvoj chemické výroby představuje hrozbu pro veškerý rostlinný a živočišný svět." (Tichoplavov, Fyzika víry, 2004, s. 22)

Budoucí vyspělá společnost lidí by se měla vyznačovat těmito vlastnostmi:
-Nemoci jsou zřídka a vždy je známá příčina, která se dá odstranit
-Harmonie a symbióza mezi lidmi, planetou a přírodou
-Každý přispívá k chodu společnosti svým dílem, dle svých možností a schopností, není nikým nucen
-Všichni mají dostatek času na vzdělávání, osobní rozvoj a seberealizaci
-Sebepochopení vede k porozumění i těm ostatním
-Přírodní zdroje jsou majetkem všech a jsou rozumně využívány k prospěchu všech na celé planetě
-Není potřebný boj o energii druhých lidí
-Ekologické zdroje energie jsou postaveny nad ostatními zdroji
-Duchovní a technologický vývoj je v rovnováze, tím je zajištěna zodpovědnost a stabilita
-Vztahy fungují na základě porozumění a souznění
-Bezúročná ekonomika, neexistují machinace s penězi, peníze jsou pouze virtuální ve formě kreditu a jsou všude stejné, se stejnou hodnotou
-Každý má právo na bezplatné základní potřeby (bydlení, jídlo, voda)
-Výrobků je méně, ale jsou kvalitnější s dlouhodobou výdrží a na základě potřeb lidí
-Důraz na individualitu každého jedince
-Lidé si uvědomují, kdo opravdu jsou a nepletou si sebe s tělem
-Nejsou státní hranice, existuje jen jeden národ
-Spolupráce s vyspělejšími civilizacemi

"Lidé budou dobrovolně snižovat svoji populaci tak, aby všichni mohli žít na těch nejmocnějších a nejkrásnějších místech na zemi. Ale důležité je to, že v budoucnosti bude existovat velice mnoho těchto míst, protože lidé budou nechávat záměrně lesy růst a nebudou je porážet, aby mohly vyspět a vyvinout si energii. V budoucnu budou lidé žít mezi pět set let starými stromy a pečlivě udržovanými zahradami, ale přesto v dosahu městských oblastí, vybavených neuvěřitelně dokonalou, jakoby čarodějnou technikou. Prostředky k přežití - potrava, oblékání a doprava - budou naprosto zautomatizované a k dispozici každému. Potřeby všech lidí budou uspokojeny bez peněz, ale také bez přílišného požitkářství nebo lenosti." (Redfield, Celestinské proroctví, 1993)

1.4.Změna v myšlení

Je smutné, leč vývojově zákonité, že člověk stále věří, že on sám je jen shluk atomů fyzického těla, případně jen soubor návodů na projev, který nazývá osobnost. Život je projev toho, kdo žije a to jsme přece my a nikoliv tělo. To pouze funguje a tak tvoří v neuronové síti vědomí, které dokáže odrazit jak okolní skutečnost, tak nás samotné a vzniká sebeuvědomění, sebereflexe. V tomto vědomí se naše mysl může projevovat, pokud do něj před tím uložíme návody na projev, tedy osobnost. Elektrické výboje ve vědomí potom tvoří duši, duševní stavy, tedy pocity, které naše mysl vnímá.

Vesmír i samotný život v něm, fungují na základě přesných a logických zákonitostí a principů. Tyto zákonitosti jsou poznatelné, pochopitelné a je možné je i pojmově popsat. Bohužel pojmový popis je velmi omezený a tak nutně dochází k degradaci informačního obsahu. Proto častokrát principy, které byly už před tisíci lety moudrými lidmi popisovány, nebyly správně pochopeny. Každý viděl za pojmy svůj obsah, svůj úhel pohledu zkreslený svoji osobností a svoji hloubkou chápání.

Takto vznikla spousta teorií o tom, jak to všechno asi funguje, ale samotná pravda zůstala skryta. Na cokoliv se můžeme dívat z různých úhlů pohledu, ale pravda v sobě obsahuje všechny tyto úhly, jako by byla nad nimi. Pravdu není možné nikdy sdělit pojmy, je možné vždy sdělit jen určitý úhel pohledu na pravdu. Samotné poznání je pak skryté v sjednocení všech těchto úhlů v procese přemýšlení.

Ze sebepochopení vzniká dobrý pocit, životní uspořádanost a moc nad sebou i svoji osobností. Opakem je běžný stav člověka, nechápání sebe samotného. Tento stav přináší vždy jen bezradnost, bezmocnost (nemocnost), lpění, závislost, destrukci těla, utrpení a slabost. Abychom se dostali do pocitově příjemného stavu, nezávislým na vnější skutečnosti, musíme nad sebou přemýšlet a dospět k sebepoznání. Teprve pak získáme skutečnou moc nad svými myšlenkami, náladami, vášněmi a emocemi. I samotná sebevýchova a sebevzdělávání by měly začít poznáním toho, kým opravdu jsme.

1.5.Co je sebepochopení

Přemýšlení je proces, při kterém ve vědomí skládáme naše myšlenky do uspořádanosti, která by měla pravdivě odrazit pozorovanou skutečnost. Představy jsou tvořené našimi myšlenkami, které vznikají ze vzpomínek. Každá naše představa se okamžitě stává vzpomínkou, která v sobě obsahuje všechny tyto myšlenky. Dochází tak ke složitému propojování vzpomínek, které tvoří jádro našeho života.

Pochopení je výsledný konečný produkt v procesu přemýšlení. Pochopení není nic abstraktního, je to konkrétní komplexní vzpomínková architektura, ke které máme kdykoliv přístup a dává nám sílu ovládat to, co jsme pochopili. Pokud něco dokonale pochopíme, vytvoříme ve svém vnitřním světě vzpomínek přesnou kopii toho, co jsme pozorovali. Může to být předmět nebo jev. Pochopení nám umožní vidět příčiny vzniku a zániku jednotlivých předmětů a jevů, jejich konstrukci, funkčnost, zákonitosti a souvislosti. To všechno je pochopení. Pochopení je osobní a není možné ho někomu předat. Můžeme mu pouze popsat, co naše pochopení obsahuje za informace, ale každý ho musí ve svém vědomí vytvořit sám.

Sebepochopení je tedy výsledný proces, při kterém přemýšlíme o sobě a dospíváme k pochopení sebe samotného. Abychom o sobě mohli přemýšlet, je nutné, abychom měli v paměti mnoho vzpomínek, tedy informací, ze kterých potom můžeme čerpat. Nejenom vzpomínky na zážitky, o kterých třeba chceme uvažovat, ale již nějaké dílčí pochopení. K tomu nám na začátku výborně poslouží literatura duchovní, filosofická, esoterická, psychologická a vědecká. Do paměti si uložíme spoustu informaci, které potom přemýšlením třídíme, srovnáváme, spojujeme a porovnáváme s našimi zkušenostmi. Na začátku bohužel nepoznáme, které informace jsou pravdivé a které nikoliv a musíme tedy udělat "čistku" v osobnosti. Docházíme tak k postupnému budování souvislostí a k pravdě. Pravda je vlastně pochopená skutečnost.

Jelikož pochopená vzpomínka je hustější, projevuje se větší dostředivou silou, která nám umožní dokonale ovládat to, co jsme pochopili.

1.6.Kultivace osobnosti

Proč tedy vlastně vůbec poznávat sebe? Pro zjednodušení uvedu příklad s počítačem. Máme počítač a v něm je procesor, který provádí operace. Operace, které procesor provádí, jsou v operační paměti a nahrávají se z pevného disku. Jak to tedy celé funguje? Z pevného disku se přenášejí jednotlivé programy do paměti, odkud je procesor vykonává. Pokud jsou na disku programy správné, budou správné i v paměti a procesor bude dělat přesně to co má, uživateli u počítače se bude jevit, že vše funguje v pořádku. Vezměme si například takový windows. Je to operační program, který říká procesoru, co má dělat, ale častokrát se nám stane, že počítač zamrzne, nebo začne dělat něco úplně jiného než má. Tedy máme chybu v programu. Pokud bychom chtěli chybu odstranit, tak si musíme uvědomit chybu, potom najít a nakonec opravit.

To samozřejmě předpokládá určité znalosti, abychom věděli, kde máme přesně hledat a co máme hledat. Bez toho chybu nikdy neopravíme. Pokud my, jako laici, bychom chtěli chybu opravit, museli bychom nejdříve nastudovat, jakým způsobem počítač pracuje, potom bychom měli pochopit, jak se chyba hledá a také jak se opravuje. Teprve potom je možné chybu najít a opravit.

Teď si představme, že počítač je naše tělo, pevný disk je naše paměť, jsou to všechny naše vzpomínky. Operační paměť je naše vědomí a procesor je naše mysl. Osobnost je jako windows, je to náš operační program. Dá se říct, že osobnost je soubor návodů na projev. Je uložena v paměti a naše mysl tyto návody spouští v našem vědomí. Osobnost jsme si bohužel sami nevytvořili, částečně nám byla dána genetickým přenosem od našich rodičů a částečně nám byla podsunuta společností, ve které jsme vyrůstali. Dostali jsme tak nějakou osobnost, která však, stejně jako třeba operační systém na počítači, nemusí fungovat zcela správně. Jednotlivé návody v osobnosti jsou jako podprogramy ve windows.

Pokud nám některý náš projev nevyhovuje, už jsme udělali první krok k nápravě, uvědomili jsme si chybu. Nyní musíme chybu najít a opravit. Chyba je vždy v naší osobnosti a tu máme uloženou v paměti. Není jiná možnost, než nejprve pochopit kde tu paměť přesně máme, jak funguje, jak se tam můžou chyby opravit, kde přesně ta chyba je, jak vznikla a co můžeme udělat proto, abychom ji odstranili. Celý tento proces je vlastně sebepoznávání a jeho výsledkem je sebekultivace na základě sebepochopení.

Řídíme všechno možné, auta, stroje, ostatní lidi ale přitom neumíme správně řídit ani sami sebe. Společnost je tvořena jednotlivci, a proto kvalita celé společnosti je odvislá od kvality každého jednotlivce. Čím více lidé rozumí sami sobě, tím víc se to odráží v celé společnosti. Sebepochopení potom jako prostředek k budování harmonické společnosti, která je postavena na vyšších mravních a duchovních hodnotách. Ke skutečné změně musí dojít nejdříve v našem nitru.

Pouze ti, kteří překonali závislost na světě forem, mohou vytvořit lepší svět.


Co bude po Události?

1. března 2014 v 9:58 | SHX153 |  Důležité
V návaznosti na včerejší článek Propojení galaktického středu, Slunce, Země a kometa Ison http://orgo-net.blogspot.cz/2014/02/propojeni-galaktickeho-stredu-slunce.html přináším překlad závěrečné části přednášky, kde se vysvětluje, co bude při a po Události.


Co bude během Události a po ní?
Zdroj: http://youtu.be/nYXZCz_2Rcg
Překlad: OrgoNet
27. 2. 2014


Inteligentní éterická vesmírná loď Anais sdělila, že Událost - energetický impuls, který předá planetě Zemi různorodé frekvence z asi 200 hvězd galaxie, bude trvat 14 minut 58 sekund, což je rytmus "srdečního tepu" galaxie. Energie pronikne do každého atomu našeho těla a bude působit prospěšné změny v DNA, abychom mohli rychleji pokračovat po své duchovní cestě. Lidé pocítí štěstí, radost, vnitřní energii a vědomí Boha, a tento stav bude trvalý. Tam, kde impuls přijde v noci, může být vidět polární záře, tam, kde bude právě den, může být vidět nebývalá jasnost oblohy. Je to jedinečná příležitost pro rozvoj našeho osobního vědomí a jedinečná událost v historii galaxie i vesmíru. Osvícení se týká všech forem života. Lidé získají intuitivní smysl pro pravdu. Probudí se z velmi dlouhého hlubokého spánku.


Bůh dá tímto příležitost všem, ale je věcí osobní volby, jakou cestou se každý jednotlivec vydá: může pokračovat ve stagnaci a trpět starým způsobem, anebo jít cestou osobního rozvoje a štěstí, ke světlu a duchovnosti. V éterické rovině satanské a démonické entity budou zbaveny své energie, kterou využívaly k ovládání lidí.


Po impulsu proběhnou na Zemi bouřlivé změny a zkoušky, které zahájí novou éru civilizace. Lidé si vyberou buď stav štěstí a osobního vývoje, nebo stav pesimismu a odmítnutí těchto prospěšných energií. Na osobní i státní úrovni proběhnou silná hnutí k získání či obnovení nezávislosti. Společnost se rozštěpí na ty, kteří si přejí nový vývoj a na ty, kteří si přejí setrvání ve starém pořádku.


Lidé se nemají domnívat, že tento přechod bude pouze hladký a bez těžkostí. Mnozí mají z něho strach, a proto se ukrývají za hesla o lásce a míru, aniž by pochopili do hloubky nové projevy energie a jejich důsledky. Vytvářejí si svůj vlastní svět, který je má chránit. Samozřejmě, nikdo nestojí o utrpení, ale dynamika vývoje je taková, že k dosažení světla musíte projít testem temnoty.


Jak řekla loď Anais, vývoj velmi rozruší entity zla, takže ty okamžitě opustí své "brlohy" a budou se snažit dále ovlivňovat lidi směrem ke strachu a hněvu a násilí, aby se mohli vrátit ke starým vzorcům ovládání a kontroly lidstva. Využijí k tomu všech prostředků a nijak se nebudou skrývat. Budou tak činit přes osoby, které se jim již dávno zaprodaly, přes bankéře a politiky. Mnozí jsou tak zkažení, že i po Události budou poskytovat entitám zla prostředí, v němž budou moci ještě vyvíjet činnost proti lidem. Takž po krátkou dobu od nového energetického impulsu budou na Zemi probíhat neklidné události. Lidé budou tvrdě zkoušeni. Na světlo vyjde mnoho pravd, kterými budou lidé rozhořčeni.


Dosud jsou lidé nesjednocení, ale po Události se sjednotí a budou s velkou odvahou a odhodlaností požadovat svá práva. I když bude zdánlivě nemožné tyto věci překonat, nový energetický impuls provede lidi téměř zázračně přes tyto těžkosti. Lidé, místo aby se stále obávali o své živobytí, peníze a zaměstnání, dostanou zase zájem o svou duchovní svobodu. Temné síly se budou ještě snažit o znovuvytvoření stavu strachu, pesimismu a destrukce, ale lidé, kteří vstoupili na novou cestu, budou trvat na svých právech a duchovní svobodě. Budou i násilné události, vlády se budou snažit zastavit tento vývoj, ale války ani konflikty nebudou velkého rozsahu, i když napětí ve společnosti bude velké. Vytvoří se dva tábory, a mladí i staří lidé se budou snažit ukázat dobré a špatné stránky volby. Asi tři roky po Události se tyto dva tábory rozejdou, a pesimisté se uzavřou do svého materiálního fyzického plánu a začnou bojovat mezi sebou. Lidé účastnící se transformace začnou pomalu vytvářet duchovní komunity nové pozemské éry. I když to bude obtížná doba, mnohá odhalení v té době pomohou táboru "optimistů" jít jejich cestou.


Mnozí lidé na Internetu se ptají, proč se nám mimozemské civilizace neukáží. Na to odpověděla Amun, velitelka lodi ze Síria, která byla na návštěvě na lodi Anais. Velmi by si to přáli, a v budoucnu k tomu jistě dojde, ale zatím to není možné, protože lidé by ještě neunesli jemné energie vydávané energetickými těly Sírianů. Ty energie jsou tak mocné a účinné, že mnozí lidé by před nimi utekli, a to Síriané nechtějí. Schůzka, na kterou by se lidé těšili a pak by z ní většina utekla, by nemohla vytvořit žádné stále vztahy. K setkání dojde v pravý čas.


Zatím pozemšťané musí řešit své věci sami, a přítomnost dobrodějných mimozemšťanů jim bude pomáhat vytvářet rovnováhu, pokud budou síly někde nevyrovnané. Lidé budou ponecháni tomu, aby sami zjistili, co je pravda, a aby získali nezbytné zkušenosti. Amun řekla, že lidstvo nepochybně boj s temnými silami vyhraje, protože je to jeho osud. Ale my lidé si sami musíme zvolit, JAK vyhrajeme. Může to být snadnou cestou, anebo obtížnou. Můžeme to udělat rychle, nebo být pomalí, a pak to bude trvat dlouho. Můžeme si zvolit pesimismus a utrpení, anebo být naplněni důvěrou a optimismem. Amun řekla, že nám poskytnou veškerou nezbytnou pomoc, protože jsou s námi od dob, kdy vytvářeli na Zemi její ekosystém, a mají velký zájem o duchovní rozvoj lidstva. Ale jsme to my, pozemšťané, kteří musíme vyhrát tento boj sami.


Kdyby se Síriané v tuto dobu objevili a jakkoli zasahovali, způsobilo by to mezi lidstvem takový strach a rozkol, že jeho duchovní vývoj by se zabrzdil o mnoho desítek let, než by bylo možné dosáhnou celkové transformace, a celé roky práce by tím byly ztraceny. Amun řekla, že nám chtějí pomáhat, a kdykoli požádáme, budou s námi. Mohou nám poskytnout duchovní pomoc, tak, abychom mohli sami sebe povznášet a chápat, co se s námi děje v kterýkoli moment. Budeme podporováni jemnými slunečními energiemi. Od Události bude vše významně v náš prospěch.


Jinými slovy, chceme-li skutečně duchovně růst, máme vše, co k tomu potřebujeme. Pokud ne, je to jen naše volba. Nemáme čekat, že přijdou Síriané a vyřeší naše problémy, ale máme žít své životy, které jsou nám dány, bojovat za svou duchovní nezávislost a zbavit se morbidní situace, v níž se lidstvo právě nachází, protože nyní máme vše k tomu, abychom uspěli.

Důležitá věc, kterou můžeme dělat nyní, je duchovně se vyvíjet a dělat pokroky, tak, aby setkání mezi Pozemšťany a Síriany proběhlo tak, jak je předurčeno.

Zdroj: OrgoNet